Úřady začínají posuzovat záměr na stavbu 17 větrných elektráren. Budou u Stonařova, Suché a Otína

Záměr počítá se stavbou větrných elektráren s celkovou výškou do 250 metrů a o výkonu až 7,2 megawattu, s vytvořením manipulačních ploch u jejich paty, budováním příjezdových cest a potřebné kabeláže.

Záměr nazvaný Koncepce území zelená Vysočina oznámila společnost LCJ Invest. Uvedla, že nechává posoudit možný vliv na životní prostředí pro větrný park zatím v maximálním výkonu a výšce. Vyplývá to z údajů zveřejněných v informačním systému EIA.

Obce mají s investorem uzavřené smlouvy o spolupráci, což potvrdili starostové. Jejich zastupitelstva o tom jednala přibližně před rokem. Z větrníků mají obce slíbený pravidelný roční příjem. Postaveno jich podle předpokladu oslovených starostů bude méně, než jich je uvedeno v záměru.

Čtyři větrníky u Stonařova. Nebo pět?

„Předložená varianta je maximalistická. My už jsme při jednání s investorem provedli korekce, protože oproti původnímu záměru se za prvé navýšil počet větrníků na našem katastru a za druhé se přiblížily zastavěné části obce," řekl Ivan Šulc (nestraník), starosta Stonařova. V potaz podle něj také bylo potřeba vzít území, na němž se počítá s dalším rozvojem městyse.

„V současné době jsme se po tom jednání vrátili k původnímu konceptu, a sice čtyři větrníky směrem na Třešť," řekl Šulc. Nejvýše by podle něj připadalo v úvahu pět větrníků, přičemž případný pátý stožár na tomto katastru by měl být od Stonařova nejvzdálenější.

Starosta Otína Jan Vilímek (nestraník) také předpokládá to, že konečný počet větrníků bude nakonec nižší. Na území Otína by podle něj měly být nejvýše čtyři větrné elektrárny.

Celková doba provozu větrníku je podle záměru obvykle 25 let. Oznamovatel uvádí, že zatížení hlukem je technicky řešitelné. Vyloučit podle záměru nelze vliv na několik chráněných druhů ptáků a netopýrů citlivých vůči stavbám větrných elektráren.

Dopis pro 14 obcí

Vzhledem k významnému vlivu záměru 17 větrných elektráren na krajinný ráz zahrnul krajský odbor životního prostředí celkem 14 obcí, které leží v okruhu do 2,5 kilometru. Dotčené samosprávy, orgány a veřejnost se mohou k záměru písemně vyjádřit do 30 dnů.

Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti. Na území kraje je zatím sedm větrných elektráren, čtyři se točí u Pavlova na Jihlavsku. Zbylé větrníky jsou u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnic byly postavené v roce 2009.