Propad příjmu Jihlava sníží i penězi určenými na letiště. Čínský partner s městem nekomunikuje
Výpadek daňových příjmů chce Jihlava snížit s využitím 40 milionů, které měla vyhrazené na modernizaci letiště Jihlava - Henčov. Čínský partner, se kterým o modernizaci za asi 190 milionů korun jednala, od prosince s městem nekomunikuje. Pro město je rozvoj letiště dál důležitým tématem, nemá ale cenu vyčleňovat na něj nyní peníze, když se propad příjmů odhaduje na 100 až 150 milionů korun. Novinářům to řekli představitelé města.
Původně odhadovaný stomilionový propad se podle primátorky Karolíny Koubové (Fórum Jihlava) může zvýšit až o 50 milionů, pokud projde záměr vlády, aby 500 korun denně pro živnostníky bylo jako kompenzace v době koronavirové krize kryto výnosy daně z příjmů zaměstnanců, což dál sníží příjmy obcí a krajů.
Jednou z úspor měla být stavba sjezdu ze silnice 38, která slouží jako obchvat části Jihlavy. Zastupitelé se ale tento týden vyjádřili proti jejímu odložení. Náklady na stavbu jsou 30 milionů korun, práce začnou zřejmě v srpnu a sjezd k zóně s obchody a akvaparkem v ulici Romana Havelky bude dokončený na jaře 2021. Má část aut odvést z centra města.
Podle náměstka primátorky Petra Ryšky (ODS) se zřejmě odloží dostavba cyklostezky v ulicích Mlýnská a Helenínská. Stavba je sice dotovaná, ale město by na ni muselo mít připravených 41 milionů korun. Odsune se také oprava domu na Masarykově náměstí s číslem popisným 21. V rozpočtu je na ni vyčleněno 54 milionů korun. „A předpokládáme, že dokážeme až 50 milionů (úspor) najít na provozních výdajích, na režii, na některých zrušených akcích," řekl Petr Ryška.
Pro letošek schválený rozpočet Jihlavy počítal s výdaji 1,264 miliardy korun a příjmy 1,155 miliardy korun. Schodek skoro 109 milionů plánovala samospráva pokrýt z peněz, které má ve svých fondech a na účtech.
Na rozvoji jihlavského letiště by se měl podílet i Kraj Vysočina. Už dřív mu přislíbil dar 30 milionů korun. Loni radnice v Jihlavě informovala o tom, že o možné spolupráci jedná s místním výrobcem lehkých sportovních letadel Zall Skyleader, který by na letišti mohl mít výrobní zázemí. Stojí za ním čínský investor. „Vůbec žádná odezva od nich není, od prosince mlčí," řekl Ryška.
