Nemám dokonalé křivky, ale jsem se sebou spokojená, říká jediná finalistka z Vysočiny v Miss Prima křivky

Na začátek mi dovolte, abych vám pogratulovala k postupu do finále Miss Prima křivky. Jak se cítíte? Jaké to je být mezi dvanácti nejlepšími?

Moc děkuji. Jsem za to opravdu ráda. Cítím se skvěle, ostatně asi jako každý, když se mu pomaličku plní sen. Ostatně - proto to dělám. Už jako malá holka jsem se viděla, jak na pódiu vedu rozhovor s moderátorem a snažím se okouzlit porotu. Do „normální“ Miss jsem se konfekčně nikdy nevešla (smích), a tak jsem velmi ráda, že existuje Miss Prima křivky. 

Být mezi dvanácti nejlepšími je opravdu skvělý pocit, ale zároveň to ve mně vzbuzuje mírnou nervozitu a závazek. Vybrali mě, protože jsem se jim nejspíš líbila, a teď je na mně jim dokázat, že zvolili dobře a že já jsem ta pravá. Skvělou zprávou je to, že máme za sebou první soustředění a po něm jsem postoupila do opravdové finálové dvanáctky. Takže si všechny přípravy, a hlavně finálový galavečer, užiju se vší parádou. Ten se mimochodem bude konat 19. září v Branickém divadle v Praze.

Představte nám tuto zmiňovanou soutěž krásy. Jaké podmínky musí každá účastnice splňovat?

Miss Prima křivky je originální soutěž „krásy“, která ale není založena na mírách 90-60-90, ale na celkové kráse, ať už vnější, tak i té vnitřní, která kouzlo každé ženy podtrhuje. Podmínkou je mít konfekční velikost minimálně 42, zdravé sebevědomí a nic víc. Pak už jen zaujmout porotu.

Co vás konkrétně vedlo k tomu se do soutěže přihlásit? Přihlásila jste se sama, nebo někdo z vašich blízkých?

Jak už jsem řekla výše, byl to vždycky můj sen a já si ráda sny plním. Takže když jsem na facebooku objevila tuto soutěž, tak jsem měla hned jasno a poslala přihlášku. Přihlásila jsem se sama, ale samozřejmě jsem to nejdříve probrala s manželem. Jsem na mateřské dovolené a celá soutěž zabere poměrně dost času, a bez jeho pomoci bych to nezvládla.

Toto je vaše první zkušenost se soutěží krásy?

Není (smích). Už jako malá holka jsem se zúčastnila soutěže Dívka roku 2000, kde jsem se umístila na druhém místě. Takže zkušenosti mám a vím, že mě to baví, a proto jdu do soutěže znovu. To první místo mě stále láká (smích).

V následujících týdnech vás čeká hned několik soustředění, kde se se svými soupeřkami připravujete na finále, které proběhne v polovině září.  Na něm bude jednou z disciplín vámi zvolená volná disciplína. Po přehlídce v plavkách to bývá asi druhá divácky nejoblíbenější disciplína. Prozradíte, čím se budete snažit zaujmout diváky, a hlavně porotu?

Ano, i nás čeká volná disciplína, a řeknu vám, že i když je to divácky velmi oblíbená disciplína, tak vymyslet ji je opravdu velký oříšek. Když je vám 18 let, tak děláte spoustu aktivit - zpíváte, tancujete, hrajete na hudební nástroj. Ale v mém věku už je to těžší (smích). Na hudební nástroj jsem sice hrála, ale už jsem to za tu dobu zapomněla. Tancování a zpívání jsem momentálně omezila na dětské písničky, a co tam tedy dělat? Nakonec jsem si vybrala prý tu nejtěžší disciplínu, a to Stand up (one woman show). Mám čtyři měsíce na to to vymyslet, natrénovat a s grácií to na pódiu odehrát. Tak mi držte palce, ať to vyjde.

Proč myslíte, že si porota vybrala do finále právě vás? Dokázala byste se charakterizovat deseti slovy?

Myslím si, že jsem zaujala chůzí a zdravým sebevědomím. Nemám dokonalé křivky, ale jsem sama se sebou spokojená, a to je potřeba umět prodat. Já si to užívám, být před porotou a snažit se zaujmout. Je to úplně stejné jako při pracovním pohovoru.

Moje charakteristika? Energická, stále pozitivně naladěná, s hlavou v oblacích. Přátelská a připravená vždy pomoci a podpořit ostatní. Vůdčí, cílevědomá, soutěživá. Workoholik, který se nevzdává a nerad prohrává a jde si za svým cílem. „Stmelovač“ a bavič týmu. Je to deset slov? Já klidně budu pokračovat (smích). 

Být v takové soutěži vyžaduje velkou dávku odvahy a sebevědomí. Měla jste na prvním castingu trému? 

Kdybych řekla, že ne, tak bych lhala. I když si to užívám, tak stále ve mně nervozita je. Nikdy nevíte, na koho tam narazíte a co se vám nepovede. I na finále budu nervózní, ale možná právě i nervozita je to, co mě na tom baví.

Když se řekne velké zářijové finále, je nějaká disciplína, ze které máte obavy? A naopak, na jakou se vyloženě těšíte?

Těším se na promenádu ve společenských šatech, které nám dodá firma Ulla Popken přímo z Německa.

Bojím se rozhovoru s moderátorem. Na vše se dá připravit, ale tady bude jedna otázka, kterou nebudeme znát dopředu a je potřeba odpovědět pohotově, vtipně a zároveň inteligentně. Když mi otázka nesedne, tak to bude zajímavý oříšek. Ale já věřím, že to zvládnu.

Miss musí umět chodit na podpatcích. Já se přiznám, že s vysokými jehlami mám trošku problémy. Vy to zvládáte?

Dá se říci, že jehlové podpatky jsou již mou součástí. Miluji vysoké podpatky, sice z toho bolí nohy, ale vypadá to krásně. Kromě posledních dvou let, kdy jsem byla těhotná, je nosím pořád, takže tohle je moje eso v rukávu. 

Jak se udržujete ve formě? 

Poctivě zdravě jím, a to 6x denně, aby mé tělo nestrádalo, a také 3-4x týdně cvičím. Začínala jsem oblíbenou Jillian Michaels a teď jsem se zamilovala do Tabata. Je to časově nenáročné a zábavné cvičení, které baví i mé děti. Můj dvouletý syn cvičí se mnou a náramně se u toho bavíme.

A pak jako každá žena mám spoustu krémů a mastiček. Manžel se mi občas i směje, že než se vším namažu, tak už je ráno (smích).

Povězte nám něco o svých zálibách.

V současné době jsou mojí největší zálibou moje dvě malé děti - Matěj 2 roky a Julie 9 měsíců. To jsou moje sluníčka, která mě podporují ve zpívání písniček, i když zpívám falešně, objevování malířského talentu a také vaření výborných jídel do 30 minut. Ale jako každá matka, i já potřebuji chvíli času pro sebe, a proto si ráda odskočím na volejbal nebo jen tak na nákupy nebo posezení s přáteli. 

Na závěr mám na vás dvě záludné otázky: Kde se vidíte za deset let? Je nějaká další soutěž krásy, které byste se ráda v budoucnu zúčastnila?

Za deset let se snad už konečně s manželem dostaneme na společnou dovolenou ve dvou. Tohle je totiž jediná věc, kterou jsme ještě nestihli. 

Jinak se stále vidím v Dolní Cerekvi v našem domečku s mými dětmi a manželem, jen se spoustou nových zážitků, zkušeností a s další energií zúčastnit se něčeho neobvyklého.

Momentálně nemám přehled o tom, jaké další soutěže krásy existují, ale když objevím třeba Miss Babička, tak proč ne? Život se má pořád užívat.