Tisíce žab míří k rybníku. Na Jihlavsku je před auty chrání dobrovolníci i děti
U rybníku Sviták blízko Dušejova na Jihlavsku chrání od včera migrující obojživelníky dočasné zábrany. Spolek Mokřady je u silnice staví opakovaně od roku 2012. Jsou dlouhé asi 400 metrů a mají hlavně žáby chránit před přejetím aut na silnici, která odděluje rybník od jejich přirozených zimovišť.
„Způsobů, jak docílit toho, aby obojživelníci nehynuli pod koly aut, je víc. Jedna z variant je, že stavíte dočasné zábrany, což děláme my tady. Provádí se to každý rok, takže jakmile ten tah skončí, zábrany se zase musejí sklidit a dělá se to zase příští rok. Ideální řešení samozřejmě je, když se dělají trvalé zábrany, které tam jsou po celý rok,“ řekl Jan Dvořák, místopředseda spolku Mokřady.
Zábranu tvoří na kůlech připevněná asi půlmetru vysoká plachta zahrabaná z části do země, aby ji zvířata nepodlezla. Přibližně po deseti až 15 metrech pak plachtu lemují kbelíky, kam zvířata padají. U Svitáku jsou to nejčastěji ropuchy obecné, kterých bylo v uplynulých letech až patnáct set. „Dál se tady vyskytují blatnice skvrnité. Těch je několik set, které se přenášejí. Jsou tady i další druhy, ale to už jsou jen jednotky, jako je skokan hnědý nebo čolek,“ dodal Dvořák.
Stejné zábrany budou dobrovolníci za týden instalovat i u silnice vedle rybníku Obecák u nedalekého Hojkova. Nutné je mít souhlas majitele pozemku, na kterém zábrany stojí, a také souhlas krajské správy a údržby silnic.
S žábami pomáhají školáci
Zábrany někde zvířata navádějí k propustkům pod silnicemi. Kde propustky nejsou, staví se padací pasti s kbelíky. Jsou postavené přibližně na měsíc a půl. Navádějí žáby do kbelíků, kde čekají až je dobrovolníci přes silnici přenesou. Musí to být každý den. „U Svitáku máme domluvenou spolupráci se základní školou v Dušejově. U Hojkova na to máme sjednané místní,“ informoval předseda spolku Jaromír Maštera.
Spolek Mokřady vznikl v roce 2011. Podle Maštery je stavba dočasných zábran jen jednou z činností na ochranu obojživelníků, které se spolek věnuje. „Děláme různá opatření v krajině, jako návrat vody do krajiny, tůně, péči o rybníky, údržby mokřadních stanovišť a luk,“ vysvětlil Maštera.
Spolek má podle něj v trvalé péči až 40 lokalit, většinu z nich na Vysočině. Celkově už pracoval asi na sto dvaceti místech. Do jeho činnosti patří i obnova pramenišť nebo čistění potoků.
Podobně jako u rybníku Sviták stavěl dřív spolek zábrany i u Panského rybníka u Kamenice na Jihlavsku, kde už ale vznikly trvalé zábrany, nebo na silnici u vodní plochy Jarošovský Kacíř na Třebíčsku, kde se podle Maštery stavba trvalých zábran teprve připravuje.
