Parkovací dům v Třebíči dostane od kraje 75 milionů. Schrek varoval, že pro všechna města není dost peněz

Jednalo se o poměrně velkorysou podporu, celá stavba má totiž vyjít na 152 milionů a opozice byla hlasitě proti. „Dosud jsme řešili projekty v regionu s rozvojovým potenciálem nebo případně projekty celoregionální nebo nadregionální úrovně. Vedle projektů sociálních služeb to byly projekty s vysokou přidanou hodnotu a u tohoto návrhu takový efekt nevidím,“ řekl bývalý hejtman Vítězslav Schrek (Společně se Starosty pro občany).

Podle něj nebude mít parkovací dům v Otmarově ulici pro Vysočinu žádný přínos, řeší potřeby Třebíče a proto by měl být městem financovaný. Schrek byl toho názoru, že města si musí stanovit priority tak, aby si poradila s parkováním.

Nedávné spory Schreka se starostou Třebíče a jeho koaličním kolegou Pavlem Pacalem (STAN) ohledně peněz pro zimní stadion v Třebíči mají stále všichni v paměti, bývalý hejtman ale popřel, že by nyní šlo o osobní spor. Zároveň zmínil, že na stadion nakonec město dostalo v součtu z hejtmanství sto milionů.

Finanční výbor o záměru nejednal

Podporou jednoho projektu dává dle bývalého hejtmana současné vedení Kraje Vysočina signál, že opouští snahu o systémové a koncepční řešení, který se dlouhodobě budovalo. Záměr ani neprojednal finanční výbor, kterému paradoxně předsedá právě Pacal. Navíc byl dle Schrekova spolustraníka Miloše Vystrčila nedostatečně zdůvodněný a tak Schrek navrhl hlasovat o dotaci až poté, co se celý záměr dostatečně prodiskutuje. Jeho protinávrh ale nebyl nakonec schválen.

Slovo si vzal i radní pro oblast zdravotnictví Jiří Běhounek (SOCDEM). „Moc té diskuzi nerozumím. Na jedné straně zvyšujeme pozornost k dostavbě atomové elektrárny a její dopad na Třebíč a pak se tady bavíme, k čemu potřebujeme parkovací dům. Tak to neodhlasujme, odložme to a řešme to za čtyři roky, až budeme mít rozbombardovaný celý okolí, začnou tam navážet komponenty a začne se tam dít, co se tam děje,“ řekl sarkasticky.

Pacal počítá s tím, že v souvislosti s dostavbou bude žít v Třebíči za čtyři roky o čtyři až pět tisíc lidí více. „Máme socioekonomickou studii, všichni o tom plamenně mluví, ví nejlépe, co by se mělo, chtějí zpracovávat strategie, ale nic konkrétního se neděje,“ vysvětlil, proč se město věnuje bytové výstavbě nebo školám a školkám. „Město Třebíč tyto projekty připravuje samo a požádali jsme kraj o spolufinancování,“ dodal.

Dle opozice je to ad hoc žádost

Zastupitelé také řešili, jestli stejně podpoří i parkovací domy v jiných městech. „Pokud se tu objeví žádost jiného okresního města, která bojují s nedostatkem parkovacího místa nejvíc, tento projekt rovněž podpořím a to ve stejné míře,“ prohlásil Adam Joura (STAN).

„Tohle je ad hoc žádost, nejsem apriori proti tomu, ale jsem proti tomu způsobu, jak to řešíme. Pojďme se domluvit, že všem okresním městům dáme 75 milionů, ORP padesát, udělat z toho koncepci. Nevymýšlet ad hoc řešení kdo dřív přijde, ten dřív mele, nebo až už nebudeme chtít, tak nebudeme dávat,“ řekl svůj názor Pavel Nevrkla (Společně se Starosty pro občany).

Nejde ale jen o velká města, připomněl zastupitel Martin Kodys (KDU-ČSL), který je zároveň starostou v Třeštici. „Pětasedmdesát milionů, to je opravdu hodně peněz, když to porovnám s Programem obnovy venkova Vysočiny, kde je sto milionů a dělí se mezi 640 obcí,“ řekl a zmínil, že i vesnice by věděly, kam peníze investovat. Projekty jako čistírny odpadních vod jsou pro ně totiž ekonomickou sebevraždou.

Podle Schreka ale není krajská pokladna bezedná. „Mohl bych navrhnout udělat veřejnou výzvu, ať si teď všechna města na Vysočině, která mají problémy s parkováním, podají na kraj žádost o výstavbu parkovacího domu nebo vybudování parkoviště s podporou padesát procent. Ale já to neudělám, protože kraj na to peníze mít nebude a velmi rychle bychom rozfofrovali ty peníze, které v tuto chvíli máme k dispozici,“ uzavřel.