Před 136 lety vyjel první vlak z Jihlavy do Veselí nad Lužnicí. Stavba trati trvala dva roky, ve hře bylo více variant

Jde o soubor železničních tratí v Česku, které vznikaly na konci 19. století. Zajišťují spojení lokálního charakteru mezi Čechami a Moravou. Tato transverzálka spojovala Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno, Veselí nad Moravou a Trenčianskou Teplou v Uhersku. Jejím cílem bylo propojit již existující státní dráhy s typickou severojižní vídeňskou orientací: Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a Povážskou dráhu v Uhrách.

Úsek měří skoro 100 kilometrů 

Jednotlivé úseky byly zprovozňovány postupně, provoz na úseku Veselí nad Lužnicí – Horní Cerekev – Jihlava byl zahájen právě 3. listopadu 1887. Jedná se o jednokolejný úsek, který je dlouhý téměř 93 kilometrů.

Podle publikace 100 let trati Jihlava - Veselí nad Lužnicí 1887 - 1987 existovalo několik variant, kudy by trasa mohla vést. Největší spor byl mezi zastánci varianty Jihlava - Pelhřimov - Tábor a variantou Jihlava - Jindřichův Hradec - Veselí nad Lužnicí (Mezimostí). Finální rozhodnutí nakonec padlo po mnoha jednáních, schůzek a dohad. Objevilo se i několik sepsaných petic. Český sněm 17. července 1881 rozhodl o tom, že na stavbu přispěje částkou 1 250 000 zlatých. Moravský sněm rozhodl 18. srpna 1883 s tím, že na stavbu trati uvolní 1883 115 tisíc zlatých. V listopadu 1883 schválil císař zákon a 28. února 1884 podepsal souhlas se započetím stavby.

Začalo se v prosinci 1885

Stavba byla nakonec zadána firmě O. Životský - J. Hrabě - J. Kovařík - J. Nezdara a firmě bratří Redlichové a Berger. První měla postavit 11 úseků a druhá dva. Stavební práce byly zahájeny 15. prosince 1885. Trať tedy vznikala necelé dva roky. První vlak, který na trať vyjel, slavnostně vítali místní obyvatelé, na trati se objevili i členové Sokola. 

Trať, jež spojuje Kraj Vysočinu a Jihočeským krajem, vede přes Jihlavu, Kostelec u Jihlavy, Batelov, Horní Cerekev, Počátky-Žirovnici, Jindřichův Hradec a Kardašovu Řečici do Veselí nad Lužnicí.

Ne všude dnes vlak staví 

V prosinci 2020 prošly některé zastávky na trati zásadní změnou. Stanice Horní Ves, Jihlávka, Horní Vilímeč, Popelín, Bednáreček, Bednárec, Jarošov nad Nežárkou a Rodvínov nejsou pravidelně obsluhovány žádným vlakem osobní dopravy a ani nejsou uváděny v jízdním řádu pro cestující.