KOMENTÁŘ: Francouzi a Němci chtějí změnit evropská pravidla pro veřejnou podporu
Na bruselském náměstí Madou se tyčí budova Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Pro mnohé nejmocnější ředitelství uvnitř celé Evropské komise, mající celosvětovou působnost v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Až dosud se toto ředitelství „proslavilo“ především miliardovými pokutami za zneužití dominantního postavení velkých amerických technologických firem jako je Google, Facebook nebo Microsoft.
Ve stínu pozornosti tohoto regulátora dosud stály dva další mocné kontrolní nástroje – kontrola fúzí a kontrola poskytnutých veřejných podpor. Tyto unikátní pravomoci, přenesené na unijní úroveň, jsou však dlouhodobě trnem v oku dvěma nemocnějším evropským státům – Francii a Německu. Francouzi jsou naštvaní od té doby, co jim v Bruselu nebyla povolena fúze dvou perel evropského průmyslu, firem Alstom a Siemens. Cílem bylo vytvořit evropského šampiona, který by konkuroval především Čině a USA. Jiný byl pohled ovšem evropského regulátora, který fúzi nepovolil fúzi pro hrozbu přílišné koncentrace na úzce vymezeném evropském trhu.
Podobná kritika teď zaznívá ze strany Němců a Francouzů ohledně kontroly veřejných podpor, poskytovaných z veřejných rozpočtů. Evropské schvalování (notifikace) považují za příliš byrokratické a přísné a omezující členské státy při plánování masivních veřejných podpor např. do energetiky. Poukazují také na hrozbu ve formě US Inflation Reduction Act (IRA), mající za cíl výrazně snížit inflaci v USA, mimo jiné pomocí nekontrolované veřejné pomoci.
Proti tomuto rozvolňování kontroly na evropské úrovni brojí především menší členské státy včetně České republiky. Tyto státy se bojí evropských „dotačních dostihů“, které mohou ustát pouze velké ekonomiky. Jejich výsledkem pak budou neúměrné dopady na veřejné finance jak v EU, tak v členských státech. A kvůli tomu reálně hrozí nerovnost „startovních ekonomických čar“ (např. v rozdílných cenách energií pro firmy, dané rozdílnou dotační politikou státu), která může lehce vyústit v rozbití evropského vnitřního trhu, jednoho ze základních cílů evropské integrace.
