KOMENTÁŘ: Vítejte v (dopravním) pekle aneb co to zase vymysleli ti inženýři od stolu?

„Proč město nezprůjezdní Masarykovo náměstí?“ „Proč je zavřený sjezd před Jihlavským tunelem, když se opravuje tunel a z druhé strany se dá od nemocnice vyjet?“ „Proč se v tunelu nepracuje i v noci, jako je běžné v zahraničí, ale jen do 15:00 a padla?“ „Proč se opravuje přivaděč, souběžně s tunelem, když to ani nebylo potřeba?“ „K čemu ten tunel, který je směšně krátký, vlastně máme?“ „Kdo tohle vymyslel? Určitě nějaký inženýr od stolu!“ Nejen tyhle otázky a rady teď kolují po sociálních sítích. Já se nepovažuji za dopravního experta, takže pro ty „chytré inženýry od stolu“ nemám žádnou takovou radu. Spíše jen takové malé povzdechnutí. Ano, souběh tolika uzavírek a omezení se moc nepovedl. A asi nikoho, kdo se sedí v autě, kamionu nebo trolejbusu, to ani trochu nebaví. Stát, popojíždět, stát, popojíždět a nervózně koukat na hodinky s tím, že „už jsem tam dávno měl/a být“.

Veřejnost, hlavně ta v diskuzích na internetu, je vlastně pořád nespokojená. Silnice je samá díra, opravte to! Proč to opravujete zrovna teď? Kudy máme jezdit? Kdo tohle vymyslel? V té Jihlavě se nic neděje! Venkovní koncert do půlnoci? Vždyť se při tom kraválu nedá spát! Náměstí je samý beton, chceme víc zeleně! Proč japonské stromy? Proč ne české lípy nebo jabloně? A takhle je to snad se vším. Ale taky se říká: Kdo nic nedělá, nic nezkazí… Nakonec se ale po pár dnech „kousneme“ a zvykneme si. Na to, že nám cesta do práce, do školy nebo domů zabere víc času, že je vlastně fajn vyrazit na večerní koncert než brblat, že se u nás nic neděje, a že ten japonský jerlín v horkém počasí stíní stejně příjemně jako třeba česká lípa.

„Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly.“

Stejně to bude i s aktuálním „dopravním peklem“, které v Jihlavě už několik dní zažíváme. Taky si zvykneme. Stejně jsme na ty, „co to vymysleli“, nadávali při opravě Brněnského mostu, která trvala osm měsíců. Nadšení jsme nebyli ani z oprav mostu u Dvorců na „šestsetdvojce“, kde uzavírka trvala taky skoro rok. A co takový obchvat Velkého Beranova… A asi vůbec nemusím zmiňovat tu nekonečnou opravu D1. Teď jsme rádi, že jsou všechna tato místa opravená.

Zima už se snad nevrátí, tak co, Jihlaváci, zkusit konečně to sdílené kolo? Pokud jedete kousek, tak to nic nestojí, delší cesta vás taky nezruinuje, a myslím, že z kola se nadává o něco méně než za volantem… Pokud nepotřebujete na druhý konec města, ale jdete třeba jen kousek, tak co to tentokrát zkusit pěšky? Uděláte něco pro svou kondičku a nemusíte řešit třeba to, kde „zase budu složitě parkovat“? Řešením je třeba i jízda trolejbusem nebo autobusem, i když i MHD teď nabírá zpoždění. Zase ale v koloně stojí jeden trolejbus, a ne dvacet osobáků… Zkrátka je to o přístupu, i když ne každý může sáhnout po sdíleném kole, ne vždy je čas na to jít pěšky nebo sednout na MHD. To je jasné. Někdy, holt, nezbývá nic jiného, než si to v autě vyčekat v té nekonečné koloně…

Tři dny dopravního chaosu jsou za námi, hodně jich je ještě před námi. Tak nám všem přeju hodně trpělivosti a nadhledu. A zkuste se místo nadávání na celou situaci podívat i z druhé strany. Já jdu stáhnout do mobilu jízdní řád linkového autobusu a vlaku a k notebooku do brašny přihodím sluchátka a nějakou pěknou knížku.