Pátek, 8. dubna 2022, 15:35
Kamila Moučková. Jméno hlasatelky, moderátorky a lokální političky, která se narodila v Jihlavě, asi netřeba dlouho představovat. Žena, která je neodmyslitelně spjatá s událostmi v srpnu 1968, by dnes oslavila 94. narozeniny.
Kamila Moučková (za svobodna Nová) se narodila 8. dubna 1928 v Jihlavě. Jako dcera novináře a politika Viléma Nového (1904–1987), člena ÚV KSČ, vystudovala Státní čs. reformní reálné gymnázium v Jihlavě. V roce 1934 se přestěhovala s rodiči do Prahy a později do Olomouce a Ostravy, kde otec pracoval ve stranickém tisku. V roce 1939 otec emigroval do Anglie, kde působil jako hlasatel BBC. V roce 1940 se s matkou vrátily do Jihlavy k prarodičům a následně Němci kvůli otci zavřeli matku a malá Kamila byla u výslechu. Matka v roce 1942 skončila v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Od té doby žila Kamila Moučková v Polné, kde chodila na základní školu a s místními ochotníky hrála divadlo. O tři roky později se její rodina odstěhovala do Ostravy, kde otec získal místo krajského tajemníka KSČ. Vzápětí se rodina rozpadla rozvodem rodičů.
Moučková se v roce 1946 pokusila o studium herectví na pražské konzervatoři, následovalo krátké angažmá v teplickém divadle a v Horáckém divadle v Jihlavě. V roce 1947 uzavřela manželství s hereckým kolegou Milošem Willigem a rok nato se jim narodila dcera. Manželství však trvalo dva roky, po rozvodu se v roce 1949 vdala za medika Josefa Moučku. V témže roce byl zatčen a uvězněn její otec. V roce 1951 se narodila druhá dcera Bára. V roce 1952 nastoupila do Československého rozhlasu jako programová hlasatelka. V roce 1956 se narodil syn Ondřej a začala spolupráce s nově vznikajícím zpravodajstvím v Československé televizi.
Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat od 1. ledna 1957. Stala se tak první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě, do té doby byla tato profese svěřována výhradně mužům. V roce 1959 se rozpadlo manželství s lékařem Moučkou. Po rozvodu udržovala tři dekády partnerský vztah s hercem Jiřím Zahajským.
Slavná rodačka z Jihlavy celá 60. léta upevňovala svoji profesní pozici a stala se velmi známou osobností. V prvních hodinách okupace v srpnu 1968 vysílala ze studia s okupanty za zády až do vypnutí vysílačů. Jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z televizní obrazovky Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V den příchodu cizích armád 21. srpna vysílala celý den, až do momentu, kdy ji ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci.
V lednu 1969 podporovala studentské protesty v souvislosti s upálením Jana Palacha a na jaře téhož roku dostala hodinovou výpověď z televize, bylo jí ukončeno členství v KSČ. Aktivně podporovala šíření dokumentu 10 bodů a v roce 1970, po výměně vedení státu a strany, se ocitla bez práce a možnosti ji získat.
Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77 a podílela se na jejím šíření. Až do roku 1989 pracovala na nejnižších pracovních pozicích jako kantýnská, prodavačka, podomácku vyráběla igelitové pytlíky. Po roce 1989 byla rehabilitována a pracovala na různých profesních pozicích v České televizi, v rádiu Svobodná Evropa, byla zvolena do zastupitelstva městské části Praha 1, absolvovala stovky besed, obdržela řadu vyznamenání. Například na jaře roku 1968 jí prezident Ludvík Svoboda propůjčil státní vyznamenání Za vynikající práci. V roce 1989 jej na znamení protestu vrátila. V dubnu 2013 obdržela Cenu Arnošta Lustiga pro rok 2012. Profesor Jan Pirk výběr zdůvodnil slovy: „Její morální kvality se v plné míře prokázaly při Pražském jaru 1968 … Všichni dobře víme, jakým perzekucím byla pak díky své návazné protirežimní činnosti vystavena. Přes veškerý nátlak však nikdy od svých názorů neustoupila.“ Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy 1. třídy za zásluhy o stát v oblasti kultury.
Kamila Moučková v roce 1996 neúspěšně kandidovala jako nestraník za ODA do Senátu v mosteckém volebním obvodu. Téhož roku vydala první životopisnou knihu Říkali jí lvice. Na druhé nazvané Nejsem žádná lvice se autorsky podílela Petra Braunová. V roce 1994 kandidovala z 28. místa na kandidátce ODA ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 1. Díky preferenčním hlasům se dostala na 2. místo, 1. místo tehdy obsadil Petr Pithart. Čtyři roky byla poté zastupitelkou za městskou část Praha 1.
Kamila Moučková zemřela 24. listopadu roku 2020, tedy v době covidové pandemie. Z toho důvodu se s ní její nejbližší nemohli rozloučit. Poslední sbohem jí tak dali o rok později, a to 24. listopadu 2021 v pražském kostele U Salvátora.
Úterý, 24. listopadu 2020, 22:05
Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to dnes na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o...
Foto Eye Direct, Česká televize, archiv rodiny | Zdroj Paměť národa, Wikipedia, ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
