Dávky na bydlení budou kvůli energiím vyšší a pro víc lidí, podepsal to prezident

Novela zvedá zpětně od ledna takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává. Zvýšení činí zhruba 1100 až 2100 korun podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení. O podporu budou moci nově žádat také podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ budou mít stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby ale budou muset splňovat určité standardy pro bydlení.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů 220 tisíc až 280 tisíc domácností.

Na příspěvek na bydlení nyní mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 Kč do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.

Výše příspěvku? 

Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, novela zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu se normativ podle novely upraví o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem vzrostou částky pro výpočet dávek o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.

Vláda by mohla letos normativ dál zvýšit, pokud by se odhadované průměrné náklady u energií proti loňsku změnily "významným způsobem". O kolik by se musely zvýšit, předloha neupřesňuje. Odhad by dalo ministerstvo průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem, pokud by mu to kabinet uložil..

Obdobnou, užší novelu předložila už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), nový kabinet Petra Fialy (ODS) ji stáhl. Stejně postupoval u trojice jiných návrhů Babišovy vlády, které se týkaly zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu na celý letošní rok a dalších plošných podpor. Taková řešení by podle vyjádření ministra práce a sociálních Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v Senátu potřebným lidem nepomohla, navíc by zatížila rozpočet více než 25 miliardami korun. Nový kabinet dává přednost adresné podpoře.