Čtvrtek, 15. dubna 2021, 17:57
Ptákem roku 2021 se podle České společnosti ornitologické stalo káně lesní (Buteo buteo). Na Vysočině je dravcem velice hojným, což potvrzují výsledky sčítání myslivců, kteří v roce 2019 zaznamenali přesně 7 651 jedinců. V poslední době se ukazuje, že tento dravec má své nezastupitelné místo a je velmi prospěšný polím.
Proto by se s ním mělo počítat, nerušit tyto dravce při hnízdění a budovat v polích pozorovatelny, takzvané berličky nebo téčka. Ty pak mohou využívat i další dravci, například poštolky.
„Krajský úřad Kraje Vysočina administruje podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, mimo jiné žádosti o finanční příspěvky na hnízdní podložky a budky a dále lovecká stanoviště pro dravce, takzvané berličky. Myslivecké spolky tak mohou využívat této finanční podpory ke zvýšení atraktivity místa pro dravce,“ říká náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, životní prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.
Káně lesní je častým obyvatelem Záchranné Stanice Pavlov. Tam v roce 2020 pečovali o 24 káňat, přičemž všechna mláďata a pět dospělých káňat se podařilo vychovat a vypustit zpět do volné přírody a o dalších pět se stále ve stanici starají.
V pavlovské stanici nejčastěji končí káňata, která srazilo auto nebo se popálila na drátech elektrického vedení. Přitom statistiky uvádějí, že na sloupech elektrického vedení se v Česku spálí mezi 40 až 50 tisíci káňat lesních ročně. Běžnými případy jsou také mláďata vypadlá z hnízda. Pokud mají ptáčata nedostatek potravy, často se mezi sebou v hnízdě perou a vyhazují z hnízd.
„Nalezená mláďata se nám úspěšně daří vracet do volné přírody, horší je to s popálenými káňaty, kde je pravděpodobnost mnohem menší. U srážky s autem záleží případ od případu, důležité je, jak konkrétně je dravec zraněný,“ doplňuje Zbyšek Karafiát, ředitel pavlovské záchranné stanice.
Káňata se v posledních letech významně potýkají s důsledky kůrovcové kalamity. Hnízdí totiž na okraji lesa a v korunách stromů si staví hnízda. Jak se stromy kácí, míst na stavbu hnízd ubývá. Ornitologové zdůrazňují, že káněti se daří dobře přežívat. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který si vyvinul skvělé strategie, jak prosperovat v krajině pozměněné člověkem. „Kdo by si chtěl káně lesní prohlédnout zblízka, může navštívit záchrannou Stanici Pavlov nebo si domluvit adopci či dravce finančně podpořit,“ sdělil závěrem náměstek Lukáš Vlček.
Foto Záchranná stanice Pavlov
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
