Sestry Kovárníkovy pomáhaly parašutistům, nacisté je za to před 80 lety popravili. Udal je domovník

Obě sestry – Ludmila a Marie – se narodily v Ohrazenici, která je dnes místní částí Jaroměřic nad Rokytnou. Obyvatelé uvedené obce se v sobotu 25. června zúčastnili setkání, které připomnělo osud obou sester.

Kromě toho byla ve stejný den odhalena pamětní deska padlým občanům obce Ohrazenice a lidé se mohli přijít podívat na přednášku historika Jaromíra Kovárníka. Podle organizátorky sobotní vzpomínky Dany Hrdé nejde o příbuzného obou sester.

Společnice parašutistů

„Je doloženo, že sestry pomáhaly parašutistům, dělaly jim společnice při pohybu po Praze, aby vypadali nenápadně. A nejen to, zaměstnanec, který byl na Hradě, předával zprávy o pohybu Heydricha v domě, ve kterém bydlely," řekla Dana Hrdá.

Ludmila i Marie Kovárníkovy vyrůstaly na Moravě, v době zatčení ale žily v Praze, kam přišly za prací. Pomáhaly parašutistům, kteří připravovali likvidaci Reinharda Heydricha. Byl mezi nimi ji Jan Kubiš, kterého zřejmě znaly z mládí. Kubiš pocházel z Dolních Vilémovic vzdálených od Ohrazenice asi 15 kilometrů. „Moje tchyně říkala, že v té době dokonce sestry přijely domů, chtěly po rodině věno, aby mohly finančně parašutisty podporovat, rodina prodala krávu a dala jim peníze. To mi říkala, co je na tom pravdy, nevím," řekla Hrdá.

Identifikace mrtvých parašutistů 

Třicetiletá Ludmila byla v roce 1942 už čtyři roky vdaná za Antonína Soukupa. Manžela zatklo gestapo kvůli údajné sabotáži. Zatímco Antonína z vězení pustili, Ludmila i její o dva roky mladší sestra byly zatčeny. Udal je domovník jménem Josef Otto. Sestry musely identifikovat mrtvé parašutisty a 3. září 1942 vypovídat při veřejném soudním procesu s duchovními pravoslavné církve. „Když se (Soukup) vrátil, našel už jen zapečetěný byt. Šel se zeptat na gestapo a od té doby už ho nikdo neviděl," řekla Hrdá. O Soukupově smrti či místě pohřbení se neví nic. Oproti tomu úmrtí sester Kovárníkových je známo – podle dostupných informací byly obě popraveny v Mauthausenu 24. října 1942.

Dana Hrdá uvedla, že zřejmě jen šťastnou náhodou přežila pouze Antonínova a Ludmilina malá dcera. Když maminku zatýkali, byla dcera u sousedů. Později se dostala k příbuzným do Ohrazenice, ale vyrůstala jako adoptovaná v Třebíči. Od msty nacistů na Kovárníkově rodině podle Hrdé příbuzné sester zachránila chyba v dokumentaci, chybně zapsaná příjmení. „Ve jméně byla změna, byl tam háček, a to jim zachránilo život," řekla Hrdá.

Pamětní deska, která připomíná Ludmilu a Marii Kovárníkovy, je umístěná na domě jejich příbuzných. Není to jejich rodný dům, ale stojí na stejném místě. „Na desku instalovanou v roce 2007 se složili místní obyvatelé,“ dodala na závěr Dana Hrdá.